Obec Kryštofovo Údolí
Kryštofovo Údolí

Historie obce

 

Současná obec Kryštofovo Údolí se skládá z původně tří obcí, které vznikaly od údolí řeky Nisy postupně tak, jak osadníci stoupali výše do hor. Nejníže leží Rokytnice ( Eckersbach ), následuje Holundergrund (Bezové údolí , v pozdějších dobách nazývané Kryštofovo údolí ) a nejvýše Novina (Neuland).

Zcela nezaručená pověst vypráví že Kryštofovo Údolí vzniklo v 15. století před husitskými válkami a chaosem válek se mnohonásobně zvětšilo o uprchlíky z okolí. Jako prvního osídlence jmenuje lidové vyprávění uhlíře jménem Christophorus.

Přidržíme-li se historických faktů, zjistíme, že ještě na počátku 16.století byla celá oblast rozsáhlou lesní krajinou patřící panství Lemberk, ve které jen ojediněle zřizovali svá obydlí uhlíři a dělníci, připravující troud. V roce 1518 kupuje hornolužický fojt Wilhelm von Eilenburg ( Vilém II. z Ronova ) panství Lemberk. V seznamu přináležejících obcí, datovaném 31. ledna 1518 není zmínka ani o Kryštofově Údolí ani Novině.

V blízkých horách u Andělské hory a Panenské hůrky bylo již delší dobu provozováno hornictví. Bohatství rud nutilo horníky pronikat dále do lesů a proto také vrchnost povolila v polovině 16. století těžit od Rokytnice ( Eckersbach ) až do osad Kryštofovo Údolí a Novina. V listinách českých zemských desek je zmínka o obou osadách teprve v kupní smlouvě z roku 1581 (Herrschftskaufe vom Tage Fabian u. Sebastian 1581), kdy panství Lemberk kupuje Jindřich Berka z Dubé. V kupní listině je zmínka o hamru v Kryštofově Údolí. Z této doby je u obou obcí v zemských deskách připsáno “nově postaveno”, tj. nově založeno.

Prvá sídla v dříve neobhospodařovaném horním dílu Rokytnice ( Eckersbach ) mohla vzniknout tedy brzy po roce 1518, neboť už 1528 je řeč o “dědičných poddaných v údolí ( Grund )”.

Jak říká staré ústní podaní, obdrželi první osídlenci privilegium ( Freibrief ), které později za časů nejmenované války bylo předáno k uschování do Žitavy a tam se údajně ztratilo. Je to nepochybně 20. ledna 1528 udělená “dolovací volnost pro údolí Holundergrund a Eckersbach – ( Údolí černého bezu a Rokytnice )” Wilhelmem von Eilenburg ( Ilenburg ) na Ronově, tehdejším majitelem panství Lemberk.

Uvedená stará právoplatná listina a zmíněný zápis v zemských deskách připouští domněnku, že Wilhelm von Ilenburg by vlastně mohl být zakladatelem dnešního Kryštofova Údolí. Ilenburgovo privilegium opravňuje také k předpokladu, že pojmenování nového sídla bylo “Holundergrund”, což se ještě na počátku 20. století užívalo v nářečí.

Před polovinou 16. století byla krajina dnešního Kryštofova Údolí, oddělena od panství Lemberk, přenechána s blízkou obcí Křížany ( Suchá ) hraběti Mikulášovi II. z Donína na Grabštejně. Ten předal ještě za svého života důlní místo Andělskou horu s určitým okrskem statků svému synovi Kryštofu z Donína. K tomuto území mohl také patřit distrikt opodál řeky Nisy se stávajícím novým osídlením na Rokytce ( Eckersbach ). Údajně to byl tento Kryštof z Donína, kterému vděčí Kryštofovo Údolí za své jméno.

Štoly, které byly v provozu v okolí Kryštofova Údolí, dodávaly převážně železnou a olověnou rudu. Na místě dřívější pily č.p. 48 se nacházel hamr, o kterém je zmínka v lemberských koupích ( Herrschftskaufe vom Tage Fabian u. Sebastian 1581 ).

Těžba – jak je možno se domnívat ze starých údajů – byla provozována až do roku 1750, ale pro příliš malý výnos byla zastavena. Železná ruda se těžila na mnoha místech tzv. horské strany vesnice. Za zmínku stojí lokality Zeche, Kuks, Šachetní hora a v Novině Wolmschacht a Simmschacht.

Vedle milířů a hornictví byla důležitým příjmem obyvatel výroba troudu, který byl získáván ze zetlelého smrkového dřeva. Velké kusy žlutého, zetlelého dřeva byly páleny v pecích, po nímž v popelu byl vyhrabáván troud. Upotřebení nacházel troud v bělírnách. Po první polovině 18.století je zmínka v matrikách o domkářích, kteří troud připravovali. Dalším výnosným zaměstnáním obyvatel bylo dolování a pálení vápna. V důsledku zdražení dřeva se však vápno přestalo pálit.

V 16.století byli místní obyvatelé protestanty. Když započala na panství Lemberk v roce 1624 protireformace, pokoušeli se i zde donutit obyvatele k návratu ke katolicismu. Provedením tohoto záměru zabránila třicetiletá válka, protože Kryštofovo Údolí pro svoji nehostinnou polohu bylo jen velmi těžce dosažitelné. Po skončení války vláda velmi přísně dbala o vymýcení evangelického náboženství. Důsledkem toho bylo, že část obyvatel opustila dům i dvůr a odešla do protestantské ciziny. Prázdné domy a statky byly prodány vrchností katolickým novoosídlencům. Úděl těchto nových obyvatel nebyl ( stejně jako osud dřívějších obyvatel ) nijak záviděníhodný. Nevolnictví příliš zatěžovalo venkovský lid. V důsledku toho vznikala selská povstání, která však neměla kýžený úspěch – tj. dosažení svobody a zmírnění, lépe řečeno zrušení roboty. Na velkém selském povstání v roce 1680 se obyvatelé Kryštofova Údolí ani Noviny nepodíleli , i když jim vzbouřenci opakovaně hrozili “ohněm a smrtí”.

O poddanských povinnostech ( Frohnden ) obyvatel Kryštofova Údolí nás poučuje přehled o odvodu daní a robotě na lemberském panství z roku 1632. Kryštofovo Údolí mělo tenkrát 46 usedlíků. Výměra všech pozemků činila 3 hudeny a jeden prut ( asi 106 hektarů ). Jako daň z pozemku zaplatili obyvatelé k sv. Jiří a k sv. Havlu dohromady 5 kop, 43 grošů, 4 denáry. Robota se skládala ze 110 dnů sekání trávy a 122 dnů kosení obilí, mimo to museli poddaní upříst 88 vřeten příze.

V dobovém popise panství Lemberk ze 16. srpna 1678 se říká o Kryštofově Údolí:

"Tato vesnice leží pod velkou horou, zvanou Ještěd. Samo o sobě je hornatým, studeným a drsným místem a větší část roku je plné vysokého sněhu, má krutou zimu a časté povětří. Zimní období končí velmi pomalu na jaře a začíná znovu už na podzim. Chtějí-li obyvatelé této obce z bahnité a unavené půdy něco sklidit, musí předem s největší námahou hnojit, přičemž pole často vymrznou a vymáčí se. Útěchou obyvatel je trocha ovsa a lnu, které pro předčasně napadlý sníh mohou být jen ztěžka z polí sváženy. Mnozí, kteří mají pár kusů dobytka, se živí vožením obilí po silnicích, k čemuž se jim půjčují peníze, a teprve po prodeji platí svým věřitelům určitý poplatek ( Zinspfennig ). Ostatní se živí namáhavým předením. Konec konců je to nepříjemné a divoké místo a spíše se oškliví, než aby vybízelo k bydlení. O sousední obci Novina bylo napsáno : Poloha, polnosti, obživa a společná práce jsou stejné, jako v Kryštofově Údolí."

V 18. a 19. století byl kraj často postihován válečnými nepokoji, špatnou úrodou, hladovými roky, povodněmi a požáry. V dobách války obyvatelé okolních vesnic vyhledávali často Kryštofovo Údolí, aby nalezli v hustých lesích ochranu před nepřítelem. Pojmenování některých míst, př. Koňská stáj, Jalovicový most atd., kde uprchlíci ukrývali svůj dobytek, se udržela podnes.

Roku 1826 vybudovali liberečtí podnikatelé Siegmund a Neuhauser pod Hamrštejnem textilní továrnu a mnoho obyvatel zde nalezlo práci.

Velká změna v doposud značně odlehlé obci nastala v letech 1852-1858, kdy byla v dolní části vesnice vystavěna okresní silnice. V horní části ( až k hranici Noviny ) byla dokončena v roce1864. V letech 1856-1859 byl postaven u hradu Hamrštejna železniční viadukt na trati z Liberce do Hrádku a Žitavy.

Na konci 19.století začíná stavba další železnice, která již přímo prochází obcí. Stavba tratě z Liberce do Děčína a Teplic byla dokončena v létě 1900. Liberecko-teplická dráha se táhne Kryštofovým Údolím téměř souběžně v průměrné výši 60 m nad údolím. Zastávka v Kryštofově Údolí je 467 m nad mořem a 96 m nad úrovní silnice. Půvabná krajina údolí byla v délce 194 m přemostěna mocným železničním viaduktem, zajímavou vysokou stavbou se 14 oblouky. Most má výšku 30 m. Nedaleko přemostění ústí 818 m dlouhý ještědský tunel. V místě samotném je železniční zastávka Novina.

Poštovní úřad vstoupil v činnost 10.května 1903 a zároveň byl sběrnou poštovní spořitelny. Udržoval spojení s poštovní sítí prostřednictvím poštovního posla, docházejícího 3 krát denně k železniční stanici Kryštofovo Údolí. Před zřízením poštovního úřadu byly dopisy a balíky doručovány poštovním doručovatelem c.k. poštovního úřadu v Machníně. Před rokem 1869 musel poštovní zásilky odvážet obecní posel z Chrastavy a to jedenkrát týdně.

V popisu známého oblastního kronikáře Ressela z roku 1903-1905 se dočítáme:

"Obec Kryštofovo Údolí, ku které nepatří žádné jiné místo ani část nebo díl, čítá 169 domů, ponejvíce dřevěných, většinou pokrytých břidlicí, s 883 převážně německými obyvateli, kteří jsou až na 8 protestantů a 4 bezvěrce, římskými katolíky. Obyvatelé jsou velmi pilní, ale v důsledku malých možností příjmu ( daných odlehlou polohou obce ), jsou nucení být velmi spořiví. Z části se zaměstnávají obděláváním polí a chovem dobytka, v důsledku vysoké polohy ( 339 m ) je obdělávání polí málo výnosné a vzhledem k strmým svahům velmi namáhavé.

Mnoho polí bylo uměle vytvořeno a mohou být obdělávána jen rýči. Hnojivo a semena musí být vynášeny na zádech na horské svahy. Hlavními produkty zemědělství jsou žito, oves a brambory, méně se pěstuje řepa. Stav dobytka čítá 14 koní, 150 kusů hovězího dobytka, 30 koz, 20 vepřů, přes 100 slepic a 10 včelínů. Je zde vyvinutá luční kultura a čile se pěstuje ovocnářství. Vydatné je i rybářství v Rokytce a v malých potocích.

Mnoho obyvatel nachází výdělek v rozsáhlém lesním hospodářství, v okolních továrnách, ostatní jsou zaměstnání v přilehlých místech a vesnicích jako pokrývači, zedníci a tesaři. Obtížné získaný výdělek vysvětluje snad také okolnost, že v posledním desetiletí se stále snižovala životní úroveň. Poslední součet řemeslných živností v roce 1903 vykazuje v místě 119 zemědělských a 63 řemeslných provozů, dále 14 domácích dělníků.

Jsou tu 2 obchodníci s dřevem, 4 obchodníci s koloniálním zbožím, 2 trafiky a 1 konsum “Svépomoc” ( Selbsthilfe ). Dále se starají o potřeby obyvatel 3 pekaři, 2 řezníci, 4 obuvníci, 1 krejčí, 2 kováři, 6 dřevařů a 1 hodinář. Je tu rovněž 7 hostinců. Uměleckou činností se živí 3 malíři olejových obrazů. Dříve byla ve vsi čilá výroba dřevěného zboží ( káry, žebře, saně, hrábě atd. ).

autor textu Petr Holub

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16
1
17
1
18 19 20 21
1
22 23 24
1
25 26 27 28 29 30 31

Rychlý kontakt

Obecní úřad Kryštofovo Údolí
Kryštofovo Údolí 166
460 02 Liberec 2

Tel.: 722 634 282, 725 071 046

Instrukce k platbě místních poplatků za rok 2024

č. účtu obce:  204 294 61/0100

variabilní symbol = čtyřciferné číslo začínající 1 (Kryštofovo Údolí) nebo 2 (Novina) + číslo popisné (např. Novina 21 bude mít VS 2021)

Poplatek za psa 

100,- Kč (důchodce 50,- Kč)

za každého dalšího psa 200,- Kč (důchodce 100 Kč)

Doporučená úhrada do 31.03.2024.

Poplatky za svoz a odstranění komunálního odpadu

Popelnice 120 l  vývoz 1 x týdně          3 588,- Kč

Popelnice 120 l  vývoz 1 x za 14 dní    1 794,- Kč

Popelnice 240 l  vývoz 1 x týdně          7 176,- Kč

1 osoba s trvalým pobytem v obci/rok popř. nemovitost bez trvalého pobytu (bez platby za popelnice)/rok                                             

                                                                           480,- Kč

Pytel na odpad   dle potřeby                      80,- Kč

V případě, že jste osoba s trvalým pobytem v obci a nevlastníte popelnici, je platba 480,- Kč/osoba/rok. V případě, že vlastníte nemovitost v obci, ale nemáte trvalý pobyt v obci a nevlastníte popelnici je platba za nemovitost 480,- Kč/nemovitost bez trvalého pobytu/rok.

Po uhrazení této částky si může občan vyzvednout na obecním úřadu 6 ks modrých plastových pytlů.

Pokud ví, že tolik pytlů ročně nespotřebuje, může si jich vzít méně, ale cena  480,- Kč zůstává.

Doporučená úhrada do 31.03.2024.

Nájemné za pozemky 

Doporučená úhrada do 30.04.2024, výše nájemného dle smlouvy.

 

Svátek

Svátek má Josef

Státní svátky a významné dny na dnešek:

  • Mezinárodní den invalidů

Zítra má svátek Světlana

Státní svátky a významné dny na zítřek:

  • Světový den frankofonie
  • Světový den divadla pro děti a mládež

Počasí

dnes, úterý 19. 3. 2024
jasno 6 °C -3 °C
středa 20. 3. zataženo 10/-1 °C
čtvrtek 21. 3. déšť 7/3 °C
pátek 22. 3. slabý déšť 11/5 °C